Čeští vědci úspěšně zvládli technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Tyto buňky mohou být použity k léčbě řady závažných onemocnění.Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Výzkumného ústavu živočišné výroby připravují indukované pluripotentní kmenové buňky. Využití kmenových buněk v humánní medicíně, a obzvláště pak embryonálních kmenových buněk (ESC), zahrnuje nejen vědecké ale i etické aspekty. Možnosti, které nabízí technologie využívající kmenové buňky jak pro regenerativní medicínu, farmakoterapii, tak i další výzkum, jsou však enormní a vkládají do nich velké naděje vědci po celém světě. Předchozí navrhované přístupy přípravy immunokompatibilních buněk s pacientem, například přenosem jader somatických buněk, jsou kromě technických problémů zatíženy také etickými otázkami. Výzkumy v posledních letech potvrdily možnost zvrátit osud buněk a „přinutit“ tak diferencované buňky, aby se vrátily do pluripotentního (nediferencovaného) stavu. Tyto buňky se označují jako indukované pluripotentní kmenové buňky („iPS cells – induced pluripotent stem cells“), které jsou svými vlastnostmi velmi podobné embryonálním kmenovým buňkám. Tím odstraňují nutnost využívat lidská embrya jako výchozí materiál pro přípravu nových linií embryonálních buněk.

Černá díra, kterou vědci objevili, je 4 000 000 krát těžší než naše slunce a nachází se o 27 000 světelných let od Země.

Černá díra je neviditelné seskupení hmoty ve vesmíru s tak silnou gravitací, že pohlcuje vše včetně světla. Může vzniknout kolapsem velké hvězdy, která se zhroutí a její gravitace se obrovsky zvýší, nebo shromažďováním hmoty, jejíž gravitační pole postupně roste a začíná pohlcovat vše.

O tom, že v centru každé galaxie existuje černá díra, se spekuluje od osmdesátých let. Ta, která má být v centru Mléčné dráhy, byla pojmenována Sagittarius (Střelec) A.